Jak jsem včera neupekla 1,5 kg vepřové pečeně ! Pokračování . . .

Pokračování k prožívané´Love Story ´ s významnými obchodníky v naší zemi. Ani dnes vestavěné spotřebiče z Mallu nedorazily. Můj původní sporák od včerejška kraluje na domovní chodbě. Nekonečný příběh o montáži mé kuchyně z Obi.

Ačkoliv jsem pozvala své milované ke skváteční večeři na oslavu nové kuchyně, slavnost se nekonala.

Už v poledne jsem tušila vznikající pr. . er. A vzkázala všem, že tentokrát budou večeřet v restauraci. Dnes jsem ji (navzdory oprávněným očekáváním) dala okolo poledne do mrazáku s pomyšlením, že ji neupeču ani tentokrát.

 Ptáte se mě, co mi řekli v informačním středisku, že jsem se rozhodla muvit s ředitelem ?

Nemám co skrývat, ale neměla jsem původně chuť opakovat slova jedné z pracovnic, na těchto stránkách. Povím Vám pravdu. Řekla mi : ´Oni se rozhodli, že k Vám už na montáž nepřijedou. Nechcete stornovat i tuto kupní smlouvu ? Důvod jistě máte !´

Proto ten rozhovor s panem Beranem.

 O tom, že mi přislíbil, že přijdou a neodejdou, dokud kuchyň včetně skládacích dveří neosadí, už jsem napsala. O tom, že u mě pracovali jen dvě hodiny, také.

Jak to po jejich odchodu doma vypadalo si jistě umíte představit.

V jedné ložnici na podlaze pracovní deska 60 x 300 cm a také malý zbytek po jejím formátování ze 410 cm původní délky. Ten jsem dala ke stěně, protože zatarasil vchod do místnosti. Deska je 3,8 cm tlustá a byla neuvěřitelně těžká. (Použila jsem metodu kráčejících soch , ne něž má Česká republika patent.) A dále tu jsou navíc nějaké ze skříní, myslím že dvě horní v délce 1,40 m. Ve druhé ložnici navíc dvě spodní skříně v délce 1,40 m. Ve třetí ložnici blíže vchodu 60 cm skříňka horní a na podlaze rozložené skládací dveře, které ráno jen rozbalil první montážní pracovník; lamely se tím rozbalením vlastně rozpadly na jednotlivá prkna o dl 205 cm. A také lišty dřevěné a nerezové v délce 400 cm pro pracovní desku kuchyně. V obýváku pak bylo umístěno vše, co bylo vystěhováno z původní kuchyně. Tedy hrnce a kastróly a také pánve a bílé nádobí včetně sklenic a příbory a také vše, co se v domácnosti používá pro vaření.

Ten byt jednoduše nelze užívat ! Pozvala jsem pana ředitele na prohlídku.

Když se sestaví 2 m kuchyňská linka do jednotlivých skříní, jsou v bytě půdorysně na podlaze rázem 4 m skříní o hloubce 60 cm. A to jaksi nepatřičně - navíc.

No zkrátka boží dopuštění !

Ráno jsem tedy vyrazila znovu do OBI, abych se ujistila, že se navzdory všemu pokusí situaci přehodnotit a přeci jen nastoupí na práci, jak se zavázali. To, že pracovník na dispečinku montáže před vedoucím pracovníkem (stál před pultem inform.střediska vedle mě) potvrdil, že přijdou mezi 9.00 hod a 9.30 hod vlastně neznamenalo, že přijdou, už jsem Vám také napsala.

Nakonec přišli až krátce před 16.00 hodinou a odešli v 18.45 hod. Všechny horní skříňky byly na svém novém místě, spodní skříně zůstaly beze změny.

Odměnu za svou práci si nevzali. Prý bylo rozhodnuto, že ji uhradí vedoucí pracoviště montáží, pan Měrka.

Jejich návrh na sobotní práci jsem odmítla, s tím, že nemohu měnit své dlouhodobé plány jen proto, že se jim to právě hodí.

Mám v Jeseníkách přednášku, kde na mě bude čekat něco mezi 60 až 70 lidmi. A v neděli si na stejném místě vyslechnu přednášku svého kolegy, na niž se již těším.

Co se týká mé spolupráce s developery, je vázána mlčenlivostí, bohužel. Jistí si tak své know-how. V tom podstatném se od sebe neliší !

Pravděpodobně se domnívají, že by je konkurence mohla připravit o zisky.

Vím, taková rozhodnutí vycházejí z pozice nedostatku, a je to postoj v naší společnosti naprosto běžný a už dávno jsem se s ním smířila.

Abych Vám pravdu řekla, po revoluci už jsem nepotkala vědomého člověka v rozhodovací roli.

A něco k mým dalším plánům na tento víkend.

Udělám něco pro svou duši a projdu se, jak dlouho to jen bude možné, po té překrásné letní krajině.

Miluji Jeseníky, třebaže jsem je (jako dítě západočeského kraje) poznala až v dospělosti. Jsou neopakovatelné.

Kopečky, mírně zvlněné louky; zelená se vše, kam až oko dohlédne; ovečky, celá stáda i roztomilá stádečka a na mnoha místech. I kozy sem tam potkáš ! To v Praze neuvidíš ! A chalupy ! Jedinečná stavení ! Bývají v nich dodnes studny v předsíni či zázemí. Chalupy jsou obvykle nepodsklepené.

Jsem tu od první chvíle, co jsem se s nimi seznámila, a ještě jsem nedokázala odejít. Jsou zkrátka už jednou pro vždy ve mně.

Také jsem dnes přislíbila nově vznikajícímu webu Net Media spolupráci. Redakce mě požádala, abych stanovila své podmínky. Bylo by neuctivé ke všem zúčastněným, abych si je kladla, aniž bych se seznámila s tímto novým prostředím.

 Tolik k mé nepovedené slavnostní večeři.