Je to zajímavá teorie, pomocí které lze vysvětlit příhodu, která se mi stala v létě 1980.

Většina by řekla, že se jednalo o obyčejnou náhodu, ale já si myslím, že takové náhody neexistují a začal jsem věřit tomu, že obzvláště usilovná činnost mozku může produkovat energii, která je schopna určitého dálkového spojení.

Vracel jsem se tehdy se svou sestrou autem z Alžíru, odtud trajektem do Marseille a dále přes Německo do Čech. Výjezdní doložku jsme měli na 30 dní a když jsme projížděli Německem, měli jsme ještě několik dní časovou rezervu. Napadlo nás, že bychom se mohli zastavit v Norimberku, kde žije naše teta - emigrantka z r.68. Problém byl, že jsme nikdy nebyli v Norimberku a neznali jsme ani tety adresu. Přemýšleli jsme, jak jí najít. Pak nás napadlo, že nejlépe bude po příjezdu do Norimberku zastavit u nějaké telefonní budky a vyhledat tetu v telefonním seznamu a tak zjistit i adresu. Kdo zná Norimberk, ví jak velké je to město. Projížděli jsme jím již drahnou dobu, až se nám v jedné ze starých čtvrtí podařilo zaparkovat poblíž telefonní budky. V seznamu jsme našli Hana Plesinger a zavolali. Když jsme se tetě představili, začala se vyptávat, kde jsme. Popsali jsme okolí a teta řekla - děti nikam nechoďte, počkejte na mně. Vylezli jsme z budky a podle názvu ulice, jsme zjistili, že jsme zaparkovali přes ulici přímo před domem, kde teta bydlela. U dveří jsme byli dříve, než stačila sjet dolů výtahem. Nevěřím, že nás vedl Bůh - jsem ateista, nebo snad náhoda. Začal jsem věřit na to, že se nám podařilo energetické spojení s osobou, na kterou jsme usilovně mysleli a to nás dovedlo až do její maximální blízkosti. Jednou se možná dokáže, že je to možné.

To není nic nového. Již Jára Cimrman potvrdil, že myšlení je vlastně holografickou projekcí neznámého typu a neznámého původu.  Pro podporu svého objevu vytvořil  speciální neviditelnou antiholografickou "helmu", která po nasazení zcela odstínila mozek. Jedinec  po nasazení helmy se začal ihned,  jak Jára Cimrman uvádí na straně 654 svého deníku  č. 76, chovat jako rozumu zbavený. Dále Jára Cimrman přiznal, že vyrobil a rozdal mnoho neviditelných stínících helem a varoval své potomky, že kolem se mohou   stále pohybovat lidé s neviditelnými stínícími helmami, které lze rozpoznat pouze podle jejich chování neslučitelného s rozumem.